Mezinárodní varhanní festival FREE ORGAN WORLD - PRAŽSKÉ VARHANY

KOSTEL SV. LUDMILY

  Varhany u Svaté Ludmily

Kostel Svaté Ludmily na Náměstí míru tvoří přirozenou dominantu Vinohrad a jeho zdaleka viditelné věže zdobí už od konce 19. století panorama Prahy. O snaze vytvořit reprezentativní sakrální stavbu svědčí i vybavení interiéru: bohatě zdobený zlacený oltář, vyřezávané lavice a kazatelna, výmalba a další doplňky. Vše je dotaženo v jednotném novogotickém slohu i do detailů, jakými jsou například kliky. Celé vybavení kostela se naštěstí dodnes zachovalo v  původním stavu. To platí i o varhanách, výjimečných uměleckým zpracováním, historickou cenou a v neposlední řadě i velikostí. Jedná se o ojedinělý nástroj, který svým významem podstatně přesahuje pražský region.

Už při zadání zakázky bylo jasné, že se jí musí zhostit firma, která bude schopna postavit reprezentativní nástroj. Vybrána byla tehdy přední česká varhanářská dílna Emanuela Štěpána Petra, která sídlila v Chodské ulici na Žižkově. Varhany byly zkolaudovány 3. října 1898. Em. Š. Petr postavil v Čechách, na Moravě, na Slovensku, v Polsku a v Rusku okolo 350 nástrojů, z nichž ten u Sv. Ludmily patří k největším. Jeho vzácnost je umocněna i tím, že ze čtyř dochovaných Petrových třímanuálových nástrojů v naší republice je v nejpůvodnějším stavu. V Praze ještě existují dva Petrovy nástroje této velikosti, z nichž jeden je nyní v demontovaném stavu v kostele Sv. Ignáce na Karlově náměstí, kde část je již skladováním zničena a zřejmě nekompletní. Druhé varhany, nyní v havarijním stavu, nejsou úplně dílem Petrovým, ale přebudovaným nástrojem Josefa Predigera v kostele Sv. Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí. Třetí třímanuálový Petrův nástroj je v kostele Sv. Mořice v Kroměříži, kde však došlo při opravě před přibližně deseti lety k některým nevhodným změnám. Více Petrových varhan této velikosti neexistuje. Varhany u Svaté Ludmily jsou tedy unikátem. I proto byly zapsány do seznamu chráněných kulturních památek ČR. Především se ale jedná o mimořádně kvalitní nástroj, kde Petr prokázal své vyhlášené mistrovství v umělecké intonaci (zvukovém zabarvení) v romantickém stylu.

Varhany u Sv. Ludmily mají 46 rejstříků rozdělených do tří manuálů a pedálu. K dispozici jsou další velmi důmyslná zařízení pro usnadnění rejstříkování, jako např. několik pevných kombinací rejstříků nastavených výrobcem, které se uvádějí v chod sešlápnutím jedné ze speciálních šlapek (patří mezi ně i Tutti, kdy je možno zapnout najednou všechny rejstříky varhan), a jedna volná (nastavitelná) kombinace rejstříků. Zde bych chtěl upozornit, že vynalézavost našich předků byla obrovská, vždyť volná kombinace není nic jiného než mechanická paměť! Kromě toho je možno nohou otáčet takzvaným crescendo válcem (který vypadá jako velmi úzký okovaný váleček na nudle) a automaticky tak přidávat rejstříky od nejtišších až do úplného pléna (Tutti) varhan. Píšťaly příslušející vrchnímu (třetímu) manuálu jsou uzavřeny ve zvukotěsné skříni opetřené žaluziemi, jejichž otevíráním pomocí speciální šlapky lze zvuk plynule zesilovat.

Hrací stůl je spojen s píšťalištěm mechanickými táhly, která jsou pro usnadnění hry posilována pneumatickým zařízením (tzv. Barkerova páka). Takže něco jako posilovač řízení u automobilů znali naši prapradědové u varhan už před sto lety! Všechny manuály lze také mechanicky spojit, takže hrou na jeden se ovládají i ty dva zbylé. Vzdušnice, na kterých stojí píšťaly, jsou kuželové soustavy (název podle tvaru ventilů). Píšťal je téměř 2800 a ty, které jsou vidět v tzv. prospektu varhan, jsou jen malou částí z nich. Vyrobeny jsou buď ze slitiny cínu a olova, nebo ze zinku či ze dřeva. Jejich tvar a konstrukce je různá, většinou fungují na principu zobcové flétny nebo jazýčkové harmoniky. Nejmenší píšťala má jen několik centimetrů, kdežto největší, vydávající hluboký tón, měří přes pět metrů! Vzduch proudí do varhan z měchů ve vedlejší místnosti ve věži, měchy plní elektrická vzduchová turbina.